Jak se nejlépe vyhnout chřipce?

04.02.2019

V televizi, rádiu a některých novinách se už týden můžeme dozvědět, že některé kraje svírá v čelistech strašák jménem chřipková epidemie. Dveře ordinace hromadně ztékají vlny pacientů, kteří se obávají, že už taky mají chřipku, a v zájmu zachování vlastního zdraví neváhají vyhledat lékařské ošetření a okamžitou pomoc. Jelikož je však prevence lepší než následná léčba, máme pro vás několik tipů, jak se vyhnout infekcím.

Zde v rámci zachování integrity lékařského povolání musím udělat krátkou odbočku a poznámku - zdaleka ne každé nachlazení, rýma, kašel či jiný zánět dýchacích cest musí nutně být chřipka. Populární literatura praví, že chřipka se vyznačuje zejména vysokými horečkami nad 38°C, bolestmi celého těla a suchým dráždivým kašlem. Zkušenost z prvního měsíce tohoto roku v naší ordinaci praví, že pravých chřipek je mezi všemi ostatními záněty dýchacích cest nanejvýš slabých 5%.

Vzhledem k tomu, že všechny níže uvedené informace (s výjimkou pro bod č. 1) jsou platné pro jakoukoliv infekci dýchacích cest a nejen pro chřipku, určitě se jimi můžete řídit bez ohledu na to, jaká nemoc právě ve vašem okolí koluje...


Jak se tedy co nejlépe bránit?

  1. Nejlepší ochranou proti chřipce je očkování. Očkuje se vždy cca od konce září nebo začátku října do konce prosince.  Očkování je léty prověřené, bezpečné a vysoce účinné. Ochrání před čtyřmi nejčastějšími typy chřipky, které budou během této sezóny tvořit přes 95% všech infekcí virem chřipky.
    Pro osoby trpící některými chronickými onemocněními (vysoký tlak, cukrovka, onemocnění plic) a pro osoby starší 65 let je očkování hrazeno pojišťovnou. Ostatní zájemci je mohou dostat na vlastní úhradu jako samoplátci, pojišťovny na tato "nepovinná" očkování často přispívají v rámci svých preventivních programů.
    Pokud se chcete opravdu účinně chránit proti chřipce, nechejte se příští sezónu naočkovat. Konzultaci stran vhodnosti očkování vám v sezóně rádi poskytneme.
    V ordinaci se snažím jít příkladem, proto očkuji nejen sám sebe, ale i celou svoji rodinu.
    Samostatný článek o očkování proti chřipce najdete zde.

  2. Vyhýbejte se místům s velkou koncentrací lidí. Je čistě otázka pravděpodobnosti, že ve velkém davu potkáte nemocného snáze než na prázdné ulici. Riziková jsou zejména velká sdružení osob v uzavřených prostorách - vzduch zde jen obtížně cirkuluje, větrá se často minimálně a každý nemocný kolem sebe může rozprašovat spousty infekčních kapének. Na některých površích (zejména hladkých) se choroboplodné zárodky mohou držet velmi dlouho a jejich přítomnost nemáte jak poznat. Velmi rizikové jsou zejména povrchy, na které se často sahá (nemocný člověk si kýchne a pak stejnou rukou sáhne na kliku...) - tedy zejména kliky od dveří, tyče v MHD atd.
    Mezi nejrizikovější místa, kam v době epidemie infekcí dýchacích cest můžete zajít, je paradoxně i ordinace lékaře. Dobrou radu stran návštěvy naší ordinace najdete na konci tohoto textu.

  3. Vyhýbejte se kontaktu s nemocnými. Problém ovšem je, že velká část nemocných je teprve v tzv. inkubační době, kdy žádné příznaky ani potíže nemusí mít, ale kapénky s velkým množstvím virů kolem sebe již mohou šířit. Podání ruky u nás patří mezi základní pozdravy, s některými osobami se na přivítanou i objímáme. I tomuto je vhodné se v době zánětů dýchacích cest vyhnout.
    Nechci ve vás vzbudit paranoidní představu, že každý kontakt s jiným člověkem, ať už je to na ulici nebo v obchodě, je potenciální počátek nemoci - to rozhodně ne. Nikomu a ničemu však neuškodí, pokud si budete dávat pozor na to, koho a čeho se dotýkáte a kam si potom saháte. S tímto úzce souvisí bod č. 4.
    Zejména v domácnosti pak platí, že s nemocnými osobami bychom neměli sdílet nádobí (hrnek, sklenička), příbor, nedejbože kapesník a podobně.

  4. Pravidelně si umývejte ruce. Zejména pokaždé, než se dotknete obličeje. U zdravého jedince je nejčastější bránou vstupu infekce sliznice v dutině nosní, ústní nebo oční spojivka. Jak jsme si řekli výše v bodu č. 3, nemáte vlastně moc šanci poznat, zda si podáváte ruku se zdravým či nemocným člověkem, nebo jestli špagety (rajský protlak, balenou vodu, krabici mléka atd...), kterou zrovna berete do ruky z police v supermarketu před vámi neosahal někdo, kdo si zrovna do téže ruky kýchnul nebo se vysmrkal.
    Jak jsme si říkali, na některých površích viry přežívají dlouho. Proto si dobře umyjte ruce pokaždé, než si sáhnete na obličej nebo si protřete oči. Přes samotnou kůži na rukou se viry do těla nedostanou.

  5. Nezapomeňte na dostatečný přísun tekutin. V dnešní uspěchané době spousta pracujících zapomíná přes den pít a starší osoby zase nemají přirozený pocit žízně. Snadno tak zapomenete na něco tak zásadního, jako je zavodnění. Všeobecně se doporučuje vypít denně cca 2 litry tekutin - ideálně čisté vody, černého nebo ovocného čaje, čerstvých ovocných šťáv apod. Vyhýbejte se nápojům přeslazeným (slazené limonády), nepřežeňte to ani s perlivými vodami.

  6. Nepřehánějte to ani s pobytem doma. Z bodů č. 2 a 3 by mohlo vyplývat, že nejlepší způsob, jak se bránit infekci, je zůstat doma, zabarikádovat okna a dveře a nevycházet ven. Pobyt na čerstvém vzduchu je však jedním ze základních impulzů pro lidské tělo - krom všeobecného zotavení dokáže nabudit i imunitní systém a tím vám pomoci se lépe bránit infekci.
    Doma pravidelně větrejte, abyste případné choroboplodné zárodky z bytu odstranili a vyměnili i vydýchaný vzduch za čistý. Přiměřená pravidelná fyzická aktivita (např. svižná procházka apod.) také prospěje ke zlepšení kondice a tím i obranyschopnosti.
    Naložit si ale v posilovně (uzavřeném prostoru prakticky bez cirkulace vzduchu) sto padesát kilo na mrtvý tah ale samozřejmě není přiměřená fyzická aktivita.

  7. Dopřejte si dostatek spánku a odpočinku. Nedostatek spánku, relaxace a přiměřeného oddechu dokáže snížit imunitu stejně jako stres, různé nemoci nebo kouření. Řádně odpočinutý zdravý člověk mnohem snáze odolá náporům virů a bakterií kolem sebe.

  8. Doplňujte do těla dostatek vitaminů. Jedná se nejen o často skloňovaný vitamin C, ale také o vitaminy skupiny B a (zejména v zimním období, kdy je nedostatek slunce) také vitamin D. Prospěšný pro navození obransychopnosti organismu je i zinek.

  9. Nekuřte. O tom, proč by se nemělo kouřit všeobecně, by se dalo napsat několik desítek článků. Z důvodu prevence infekčních onemocnění je nutno vypíchnout toto - kouření snižuje imunitu, kuřáci se často setkávají v úzkém kruhu (kolem popelníku), kuřáci častěji trpí kašlem, navíc při každém potažení musíte přiložit ruku k ústům. Pokud jste četli tento článek, určitě chápete, že ani jeden z těchto faktorů není pro prevenci infekčních onemocnění dýchacích cest příliš pozitivní.


Co naopak nemá smysl dělat?

Pokud jste zdraví, nemá smysl se "chránit" používáním roušky (ústenky). Ta totiž efektivně chrání jen ve směru od jejího nositele ven - tím, že zachycuje kapénky z úst a nosu (při mluvení, kýchání, kašli apod.). Jelikož jsme si už říkali, že bránou vstupu infekce může být i oční spojivka, rouška vaši šanci na nákazu příliš nesníží. Efektivní by bylo, pokud by ústenky nosili nemocní, jako je zvykem v některých asijských zemích. U nás se však na toto opatření příliš nedbá a osoby s rouškami jsou vnímány spíše s despektem a odstupem (i když šance se od nich nakazit je mnohonásobně menší než od osob, které vypadají "zdravě", tedy bez ústenky...).

Stejně tak není prospěšné "preventivně" užívat léky, které jsou určeny k léčbě příznaků chřipky a nachlazení (Paralen, Ibalgin a podobně). Dokud nejste opravdu nemocní, nepotřebujete je a žádným způsobem vás před nemocí neochrání. Všelijaké prostředky na podporu imunity jsou zatíženy základním problémem - jde často o doplňky stravy, u nichž se nemusí v rámci zavádění na trh testovat, zda opravdu fungují (testuje se pouze, že nejsou škodlivé). Pravděpodobně si nejrůznějšími bylinnými směsmi, čaji a "proimunitními tabletkami" neuškodíte... Jestli vám pomohou se vyhnout infekci, to už musíte posoudit sami.

Pokud si dobře myjete ruce (mýdlem), není nezbytné používání desinfekčních nebo antibakteriálních gelů. Některé z nich nejsou příliš účinné (laik nepozná) a navíc často vysušují kůži, čímž přispívají k jejímu popraskání, narušení a tím i ke snížení přirozené imunity. Pokud jste např. na cestách (vlakem, autobusem...) a nemáte si kde pořádně umýt ruce, můžete k použití těchto přípravků přistoupit, v běžném životě to ale pro normálního člověka smysl nedává. Jak se říká, méně je někdy více.

V neposlední řadě - jak jsme si řekli výše - nemá smysl hned chodit k lékaři, sotva vás začne škrábat v krku, nedejbože "preventivně" navštívit ordinaci "jestli nebudu mít chřipku". Tento problém bohužel nepřímo vyvolávají média - pokud za jeden den v rádiu pětkrát slyšíte, že je chřipková epidemie a jsou tisíce nemocných, snadno se tak při prvních příznacích nemoci (škrábání v krku apod.) vylekáte a raději hned vyhledáte lékaře. Tento záslužný krok se vám může vymstít - v čekárně strávíte nějaký čas se spoustou dalších nemocných a odnesete si z ní občas i to, s čím jste nepřišli. Rozhodně vás nechci odradit od návštěvy v ordinaci, pokud jste opravdu nemocní nebo potřebujete např. vystavit neschopenku. Dopřejte si ale nejdříve dostatek odpočinku, vitaminů, tekutin, v případě potíží i nějaké ty volně dostupné léky na nachlazení. Můžete nám napsat e-mail nebo se poradit telefonicky. Pokud bude potřeba vás vyšetřit, určitě se na tom domluvíme.

V neposlední řadě prosím nevyžadujte antibiotika. Chřipka i ostatní infekce dýchacích cest, které v tuto dobu bují, jsou způsobeny viry. Proti virům jsou antibiotika zcela neúčinná a nikterak nepřispějí k vaší rychlejší údravě. Nadměrným užíváním antibiotik se kromě jejich nežádoucích účinků (průjem, kvasinkové infekce ústní dutiny, u žen i infekce gynekologické, zhoršení imunity apod.) vystavujete riziku jejich neúčinnosti - zbývající bakterie ve vašem těle si dobře zapamatují strukturu antibiotika a jeho účinek a zejména po opakovaném užívání se o tyto informace rády podělí se všemi dalšími mikroby, s nimiž se během života setkáte. Až budete v budoucnu potřebovat silná antibiotika na léčbu zápalu plic nebo zánětu ledvin, může se stát, že žádná z nich nebudou fungovat... 
V naší ordinaci používáme moderní přístroje ke zjištění C-reaktivního proteinu, tzv. CRP (tj. signál zánětu), který nám pomůže rozhodnout, zda je zánět virového původu nebo původu bakteriálního. Věřte nám prosím v tom, že všechna rozhodnutí činíme v zájmu vaší co nejrychlejší úzdravy. Pokud vám hned nedáme antibiotika, není to proto, abychom na vás "ušetřili", ale ze zájmu o vaše zdraví.

Doufám, že se v této chřipkové sezóně uvidíme co nejméně. Přesto mě neváhejte vyhledat nebo kontaktovat, pokud budete mít jakékoliv zdravotní potíže. Se vším vám rád poradím i pomohu.

Pokud nás však přesto budete potřebovat, rádi vás zde uvidíme a poskytneme vám nejlepší možnou péči.


za personál ordinace
MUDr. Michal Kočař