Proč mít (praktického) lékaře v místě bydliště?

20.03.2019

Dávno je pryč doba, kdy byli lékaři rozděleni do "obvodů" (proto se nám už také nemá říkat "obvodní lékař", ale "praktický lékař" - to je však sémantická drobnost) a pacienti k nim spadali dle svého místa bydliště víceméně povinně, změna lékaře byla nemožná a všichni museli skákat, jak si systém napíská.

Dnes je klima ve společnosti (i zdravotnictví) mnohem svobodnější a s tím se pojí i spousta možností výběru a změny lékaře. Je tedy klidně možné, aby pacient, který žije v Praze, měl svého praktického lékaře v Chropyni, stejně jako pacient žijící v Mostech u Jablunkova může mít lékaře v Aši. Žádné systémové nařízení tomu nebrání a je zcela na domluvě mezi lékařem a pacientem, jestli do této spolupráce chtějí nebo nechtějí vstoupit (o jedné jediné výjimce se rozepíšu níže). Parametry při výběru doktora se logicky posunuly - nejde již jen o to, kde má ambulanci, případně jestli to není úplný debil, ale také například zda komunikuje elektronicky, zda umožňuje objednávání, jaké má ordinační hodiny, jestli umí poslat elektronický recept apod. I přesto zůstává několik zásadních argumentů, proč mít lékaře v místě bydliště nebo alespoň co nejblíže.

Na tomto místě mi to opět nedá, abych nepodotkl, že si vážíme všech svých pacientů a jsme rádi, že nám někteří z nich zachovali věrnost i přesto, že se přestěhovali z Chropyně do Přerova, Kroměříže nebo i jiného - vzdálenějšího - města. Rádi se o Vás staráme a rádi se o Vás budeme starat dál. Stejně tak si vážíme všech pacientů z Přerova, kteří mne následovali po mém exodu ze spárů Polikliniky AGEL. Tyto informace však platí pro všechny pacienty obecně a, jak si jistě vzpomenete, všechny "přespolní" jsem na tato rizika důsledně upozorňoval.


Ať už jste jakkoliv mladí, zdraví a nezničitelní, čas od času k lékaři prostě musíte - infekce si často nevybírají a i ti nejzdravější z nás sem tam něco chytnou. Nebo si uděláte úraz. A pak se prostě chtě nechtě musíte zvednout a jet k lékaři. A když se budete svíjet ve čtyřicítkách horečkách, budete setsakramentsky rozmýšlet, jestli se Vám z Prahy do Chropyně chce nebo ne... Autem to nedáte a vlakem to občas taky nejde.

Častou reakcí na tuto situaci je "No tak si zajdu na pohotovost...". Jenže to je právě to, co je špatně - pohotovost není určena k tomu, aby suplovala práci praktického lékaře, kterého má pacient v jiném městě, než (například) trvale žije. Pohotovost je k řešení akutních problémů mimo běžnou pracovní dobu a o víkendech a svátcích. Pohotovost je k zachraňování životů a zdraví v situacích, kdy to nejde jinak. Pokud ale na ambulanci pohotovosti (často dost přeplněnou) přijdete s tím, že sice už tři roky žijete v Mostech u Jablunkova, ale doktora máte v Aši a tam se teď nedostanete, počítejte s tím, že to schytáte hned ve dveřích - a dlužno říct, že vcelku právem.
Komplexní článek o pohotovosti a o tom, s čím se má a nemá na pohotovost chodit, čekejte už brzy.

Další možností je vyhledat takzvané akutní ošetření u jiného praktického lékaře (tj. ne svého registrujícího) v místě, kde se zrovna nacházím. To je sice legálně i morálně správně (a do určité míry toto i hradí zdravotní pojišťovna), ale pokud byste to měli dělat opakovaně (tedy pokaždé, když v té Praze onemocníte), asi dojde trpělivost nejen Vám, ale i příslušným lékařům a pojišťovně. Navíc, tento cizí lékař Vás musí ošetřit pouze v případě neodkladném, což je určitě při podezření na infarkt, ale pravděpodobně ne při prvních příznacích chřipky...

Toto akutní ošetření má další úskalí, kterým je, že cizí lékař Vás vůbec nezná a často o Vás nic netuší. To platí i o lékaři na pohotovosti - vychází jen z informací, které mu o sobě řeknete sami. Pokud tedy například zapomenete, že jste alergičtí na penicilin, cizí doktor to zpravidla zjistí až tak, že se mu po třech tabletkách osypete a začnete se dusit. A to už je problém.

Ano, na neodkladné vyšetření a ošetření to zpravidla stačí (za předpokladu, že si vzpomenete na všechny své nemoci, léky a alergie), ale na opakovanou péči to určitě není.


V obou těchto případech nastává další problém, kterým je kontinuita (návaznost) zdravotní péče. Na pohotovost nemůžete jít na kontrolu. K cizímu lékaři se už podruhé také nedostanete (ošetří Vás, když to nejde jinak, ale na kontrolu už si můžete jet, kam chcete). Tím nastává problém s předáváním informací (ano, i v 21. století si stále předáváme papírové zprávy po pacientech, kteří je - jak je přirozeně lidské - občas někde nechají, založí nebo ztratí...), často také nastávají komplikace s vedením neschopenky apod. Není nic jednoduššího, lepšího a bezpečnějšího, než mít péči vedenou od začátku do konce v jedné ordinaci, pokud je to možné. Vyhnete se nedorozuměním, ztrátám důležitých informací, přehmatům i dalším komplikacím.


Proč ale tento článek píšu?

V posledních pár týdnech se nám do ordinace "zatoulalo" dost pacientů, kteří bydlí v Chropyni, lékaře mají v Kroměříži (nebo jinde) a teď něco potřebují. Třeba mají bolesti a od svého doktora dostali předpis na sérii analgetických injekcí - jenže při bolestech se jim nechce dojíždět do jiného města. Nebo jsou po operaci a mají jezdit ke svému lékaři na převazy. Ale do Kroměříže je to daleko a noha po operaci nemůže šlapat na plyn, nemluvě o tom, že do Karosy se s berlemi nedostanete...

Předně chci říct, že chápu motivaci těchto pacientů, kteří by chtěli vyřešit svoje problémy co nejméně komplikovaně a co nejblíže místu bydliště - vždyť doktor jako doktor, no ne? No... ne. Důvodů je několik a většinu jsem vyjmenoval výše (nemáme o Vás k dispozici žádné informace, není zajištěna návaznost péče, problémy s účtováním péče pojišťovně apod.). Navíc je to vměšování se do věcí jiného lékaře, které nám vůbec nepřísluší.

Také musím říct, že samozřejmě nemáme nic proti tomu, aby si k nám naši vlastní pacienti chodili na injekce doporučené z neurologie, z ortopedie, na převazy, které naordinovali chirurgové, na odběry pro internu, revmatologii apod. Ale pokud máte praktického lékaře jinde, ten Vám doporučí léčbu a Vy pak přijdete k nám, abychom Vám ji podali, počítejte s tím, že Vás odešleme zpět k lékaři, kterému patříte. Z mnoha důvodů, ale hlavně kvůli Vašemu zdraví a Vaší bezpečnosti.


Poslední poznámkou, kterou bych chtěl ještě doplnit je toto - doktora můžete mít kde chcete, ale nepočítejte s návštěvou. Návštěvní služba (tj. poskytování zdravotních služeb ve vlastním sociálním prostředí pacienta) je jednou ze služeb praktických lékařů, kterou poskytují pacientům, kteří nejsou schopni se dostavit do ordinace - tedy například nepohyblivým pacientům nebo pacientům s tak závažnými zdravotními problémy, které jim aktuálně nedovolují se do ordinace dostavit. Návštěvní služba je však jedinou regulovanou částí v jinak svobodném a volném systému výběru praktického lékaře - zdravotní pojišťovna každému z lékařů dává určitý limit (zpravidla v kilometrech, u nás je to 10 km), do kterého může za svými pacienty dojíždět na návštěvu. Za touto hranicí již pojišťovna dopravu v návštěvní službě neuznává. Limit je daný hlavně tím, jak hustě je daná oblast osídlena dalšími praktickými lékaři (mně to tedy vychází víceméně na hranici Kroměříže, do Kojetína, do Vlkoše a do Záříčí...).

Je to poměrně logická věc, jinak by si každý lékař z Prahy sehnal jednoho pacienta v Brně, aby si mohl všechny výlety na Moravu účtovat pojišťovně jako návštěvní službu...

Není to samozřejmě jen o penězích - vykonat z Chropyně návštěvní službu k pacientovi do Brna je hlavně výlet na půl dne a my si prostě nemůžeme dovolit zavřít ordinaci a vyrazit na dobrodružství do středu Země...


Stručné slovo závěrem: Ještě jednou opakujeme, že si vážíme všech pacientů, kteří k nám chodí a potažmo i dojíždějí z větší dálky. Rádi se o Vás budeme starat i nadále. A pokud časem zjistíme (my i Vy), že už je pro Vás dojíždění neúnosné, včas se domluvíme, ke kterému lékaři se přeregistrujete.

Své pacienty, kteří se právě teď stěhují do větší dálky (Praha, Český Krumlov, Liberec, Plzeň, Brno, Ostrava...) nabádám k opatrnosti - pokud plánujete ve vzdálenějším městě strávit delší čas, nebo se tam stěhujete natrvalo, určitě pro Vás bude lepší a pragmatičtější mít lékaře v místě bydliště.

A pokud změníte názor, změna registrujícího praktického lékaře je možná jednou za tři měsíce. Pokud tedy velkoměsto nenaplní Vaše očekávání a budete se po půlroce vracet zpět do Chropyně a okolí, můžete se zase zaregistrovat zpátky.

MUDr. Michal Kočař